PŘÍZNAKY ÚZKOSTI ANEB O ÚZKOSTNÝCH PORUCHÁCH

Hned na úvod chci napsat, že úzkost je běžnou součástí našeho života.  Jde o mechanismus, který nás má chránit a varovat před možným nebezpečím, připravit nás na možný boj nebo útěk do bezpečí a ve své podstatě tak není naším nepřítelem ani ničím špatným. Někdy však může přerůst do podoby úzkostné poruchy, což má výrazný vliv na každodenní fungování, a to v případě, kdy je dlouhodobá a projevuje se i v období, kdy nám žádné nebezpečí nehrozí.  Osobně bych ji ani nenazývala nemocí, jelikož nejde o poruchu těla, spíš jde říci, že jde o naučený vzorec chování a myšlenek. Tento článek se zaměřuje na různé příznaky úzkosti, které mohou ovlivnit naše fyzické, emoční i sociální zdraví. Právě rozpoznání těchto příznaků je klíčové pro pochopení toho, co se s mým tělem děje a pro vyhledání správné pomoci a řešení těchto život omezujících stavů. V další části se pak věnuji metodám, jak lze úzkostnou poruchu řešit.

I. Typy úzkostných poruch

Když mluvíme o úzkostech, máme na mysli spektrum tzv. úzkostných poruch, které se projevují v různých situacích a s rozdílnou intenzitou, jejich podstata je ale stejná.

A. Generalizovaná úzkostná porucha (GAD)

Generalizovaná úzkostná porucha je charakterizována dlouhodobým nadměrným a přetrvávajícím stresem a obavami, které se týkají různých životních situací. Jednotlivec s GAD může prožívat fyzické příznaky, jako je napětí svalů, nespavost a koncentrační obtíže.

B. Sociální úzkostná porucha (SAD)

Sociální úzkostná porucha je spojena s intenzivním strachem ze sociálních situací a hodnocení ostatními. Lidé s SAD mohou prožívat nervozitu, podrážděnost a vyhýbání se sociálním událostem, což může negativně ovlivnit jejich mezilidské vztahy.

C. Panická porucha

Panická porucha je charakterizována neočekávanými a opakujícími se intenzivními záchvaty paniky, které mohou zahrnovat fyzické příznaky, jako jsou bušení srdce, dušnost a závratě. Tito jednotlivci často začnou vyhýbat situacím, které spojují s předchozími záchvaty. Často tak vzniká agorafobie, kdy nezřídka člověk není ani schopný opustit svůj domov, v těžkých případech dokonce ani místnost.

D. Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)

OCD je porucha charakterizovaná intruzivními myšlenkami (obsese) a opakujícími se rituály nebo kompulzemi, které jsou prováděny k redukci úzkosti. Tito lidé mohou prožívat velký stres, pokud nemohou splnit své rituály.

E. Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

PTSD se může vyvinout po traumatickém zážitku a zahrnuje symptomy jako opakující se vzpomínky, noční můry a hypervigilance (neustálá ostražitost, nadměrné sledování okolí jako potenciálně nebezpečného a neustálá připravenost těla na nebezpečí). Jednotlivci s PTSD mohou vyhýbat situacím nebo podnětům, které připomínají traumatický zážitek.

V dalších částech článku se zaměříme na fyzické, emoční a sociální příznaky úzkosti, rozpoznávání, diagnostiku, a možnosti léčby a prevence úzkosti.

II. Fyzické příznaky úzkosti

Fyzické projevy úzkosti mohou být opravdu intenzivní a ovlivnit náš celkový zdravotní stav a také přivodit i nevratné fyzické obtíže… U každého se fyzické příznaky úzkosti projevují jinak a je jich popsáno přibližně 300. Mezi nejčastější fyzické příznaky patří nervozita, svalové napětí, bolesti hlavy, migrény a problémy se spánkem. Další velkou kapitolou jsou pak trávicí potíže - nevolnost, nechutenství, sucho v ústech, zvracení, průjmy, nadýmání, reflux či říhání.  Časté je také pocení, třes, zimnice nebo naopak horkost a pocit, že je dusno. 

U panických atak je pak typické bušení srdce a pocit dušnosti, i když u některých lidí se projevuje spíše motáním hlavy a nevolností od žaludku.

 Jak již bylo zmíněno, příznaků však může být opravdu až 300 - například nadměrné zívání, únava, mravenčení, poruchy menstruačního cyklu, rozmazané vidění…Při úzkosti máme totiž  rozhozené hladiny hormonů v těle, což dokáže ovlivnit celé fungování,  a také napjaté nervy. Jelikož nervy vedou prakticky všude v těle, mohou se potíže projevovat opravdu velmi různorodě, což mnohdy stěžuje diagnostiku. Projevy úzkosti se navíc v průběhu času mohou měnit, a tak člověk s úzkostí může mít období, kdy trpí nespavostí a vystřídá ho třeba období střevních potíží, příčinou je však stále úzkostná porucha.

III. Emoční a psychické příznaky úzkosti

Emoční příznaky úzkosti mohou zahrnovat neustálý pocit strachu, podrážděnost, koncentrační obtíže, neklid a negativní myšlení. Osoby trpící úzkostí často prožívají obavy a nepříjemné pocity, které mohou ovlivnit jejich celkový duševní stav a kvalitu života.

IV. Sociální a behaviorální příznaky úzkosti

Úzkost se také projevuje v sociálním chování jednotlivce. Omezení sociálních aktivit, izolace a vyhýbání se společenským situacím jsou běžné. Lidé s úzkostí mohou prokrastinovat a vyhýbat se náročným úkolům, což může vést k dalším komplikacím v osobním i profesním životě. Aktivity jsou omezeny ať již z důvodu strachu, tak z důvodu fyzických obtíží (únava, bolesti zad, bolesti hlavy, průjmy,...).

V. Rozpoznávání a diagnostika úzkosti

Rozpoznání úzkosti je klíčové nejen pro poskytnutí správné péče, ale hlavně pro samotného člověka s úzkostí. Když je vám každý den špatně, tluče vám srdce, je vám na zvracení, neustále se pozorujete, každý tento symptom vás víc a víc děsí. Tím se roztáčí kolo větší a větší úzkosti. Přichází myšlenky “není se mnou něco špatně? co když je to něco vážného, třeba nádor mozku, pane bože, jaké jsou příznaky, bolesti hlavy, ty mám pořád, měla bych je řešit, co když to tady se mnou praští a nikdo mi nepomůže, nebo na dovolené, je tam vůbec doktor a jak se tam domluvím, možná bych neměla nikam jet, vlastně mi to poslední dobou vůbec nemyslí, asi je to vážné...” Takhle nějak může vypadat kolotoč myšlenek úzkostného člověka, pokud neví, že má úzkost. S každou další myšlenkou totiž narůstá napětí, v těle stoupá hladina kortizolu (tzv. stresový hormon) a  příznaky se zhoršují.

 Pokud ale ten samý člověk už ví, že jde o úzkost, že mu od nervů tuhne krční páteř a že ho hlava bolí jen od toho, může celý tento kolotoč myšlenek utnout. Díky tomu udrží svůj kortizol co nejníž a pokud jej nebude do svého těla stále přilévat dalším a dalším strachem z příznaků úzkosti, začne se celá nervová soustava postupně uklidňovat.

Osoby prožívající příznaky úzkosti by měly na začátku vyhledat odbornou pomoc, ať už od psychologa, psychiatra nebo jiného kvalifikovaného terapeuta. Hlavně proto, aby byla jistota, že je tělo opravdu jinak v pořádku a tyto fyzické projevy jsou právě od úzkostné poruchy. Důležité je také odlišit, zda nejde o jiné, třeba i vážnější psychiatrické onemocnění.

V dalších částech článku se budeme věnovat možnostem léčby a managementu úzkosti, stejně jako strategiím prevence této problematiky.

VI. Možnosti zmírnění a zvládání úzkosti

Jen nerada používám spojení “léčba úzkosti” - jak bylo řečeno v úvodu, úzkost je jedním z našich obranných mechanismů a v dřívějších dobách byla způsobem, jak co nejlépe zvládnout stresové situace, jako třeba napadení predátorem. Léčbou tak  myslím jen zvládnutí nadměrné úzkosti, která nepříjemně ovlivňuje náš život, nikoliv její úplné vymizení. Účinná léčba úzkostných poruch zahrnuje širokou škálu přístupů, od kognitivně-behaviorální terapie, ACT terapie,  po farmakoterapii, relaxační techniky a různé alternativní metody. Individuální léčebný plán závisí na typu úzkostné poruchy a závažnosti příznaků.

A. Kognitivně-behaviorální terapie

Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) se zaměřuje na identifikaci a změnu negativních myšlenkových vzorců a behaviorálních reakcí spojených s úzkostí. CBT je často považována za účinnou metodu pro řízení a zmírnění příznaků úzkostných poruch.

B. Farmakoterapie

Farmakoterapie může být zahrnuta pro ty, kteří mají středně těžké až těžké formy úzkostných poruch. Antidepresiva, anxiolytika a beta-blokátory jsou často předepisovány pro regulaci chemických nerovnováh spojených s úzkostí. Jak již bylo ale řečeno, úzkost je především naučené chování a vzorce myšlenek, samotné užívání léků tak často k ničemu nevede.

C. Relaxační techniky a meditace

Techniky zaměřené na relaxaci, jako je hluboké dýchání, progresivní svalová relaxace a meditace, mohou pomoci snižovat celkový úroveň úzkosti a posilovat schopnost zvládat stres. Meditace do sluchátek je také velmi vhodná v případě, že máte potíže usnout.

D. Podpora od blízkých a sociální sítě

Podpora od rodiny, přátel a komunity je klíčová pro jedince s úzkostnými poruchami. Poskytování emocionální opory a porozumění může výrazně přispět k procesu léčby. Na FB funguje například výborná skupina “Cesta ven z úzkostí”, kde najdete mnoho informací i podporu.

E. ACT metoda

Tato metoda je u nás poměrně nová, v zahraničí je však oblíbená. Podstatou je odpoutávání pozornosti od příznaků úzkosti a nepříjemných myšlenek a překonávání situací, ze kterých máme strach. Více o této metodě si napíšeme v dalším ze série článků o úzkosti.

F. Životní změna

Není to příjemné, ale úzkost velmi často vznikla, protože je nějaký problém ve vztahu s rodinou, nebo s partnerem, nebo třeba v práci. Možná příliš pracujete a nebo vyhovíte všem okolo a na sebe neberete ohled. Možná jste vyčerpaná maminka, co jela dlouho jak “tryskomyš” a došla jí síla. 

Čas s úzkostnou poruchou je ideální k zhodnocení všech oblastí života, ať již sám nebo s terapeutem. Je to čas uvědomění si, co dělám, protože chci a co dělám, protože se to ode mě očekává. Je to ideální čas napravit vztahy, vyříkat si důležité věci s blízkými, uvědomit si, co od života chci a jestli žiju tak, aby mě život těšil. Je to také čas, kdy třeba najdete chůvu nebo si domluvíte dovoz jídla nebo si jinak ulevíte a naberete sílu. Věci, jejichž řešení jste odkládali a nechtělo se vám do nich, to jsou ty, které je potřeba pomalu postupně měnit. A to nejen proto, aby teď bylo lépe, ale proto, aby se záchvaty úzkosti nevrátily v budoucnu. 

G. Alternativní metody

Bachovy esence, homeopatie, EFT, kraniosakrální terapie, kvantová terapie, Bowenova masáž, vitální houby (například směs MycoStress). To je jen slabý výčet metod, které mohou pomoci nejen při zvládání úzkostí ale také pro zmírnění fyzických potíží. Příjemná může být také aromaterapie, ať již jednosložkové esence, jako je levandule, kadidlo (velmi vhodné i u bolestí hlavy od stresu), citrusy nebo namíchané směsi.

H. Doplňky stravy a bylinky

Pro zmírnění akutní úzkosti je možné využít také bylinné kapky, čaje či tablety, používá se především kozlík, třezalka, levandule a chmel.

Pro zlepšení spánku, uvolnění svalového napětí a zmírnění únavy je vhodné doplnit také některé minerály, a to především magnesium a draslík.

Další možností jsou pak vitální houby, kde se používá především Hericium, které podporuje nervový systém, pomáhá zmírnit únavu, stres a deprese a také harmonizuje trávení, další houbou je Reishi, která bývá nazývána také jako duchovní houba a Cordyceps, obzvlášť pokud bojujete s únavou (ten je potřeba užívat pouze dopoledne). 

VII. Prevence úzkosti

Všude se dozvíte, že je potřeba dobře se stravovat, spát, mít dobré vztahy s rodinou a přáteli, nebýt workoholik, pečovat o sebe, hýbat se. A ano, to vše je rozhodně prevence úzkosti, bohužel, takto to většinou v praxi nefunguje. Velké množství lidí, kteří se potýkají s úzkostnou poruchou, si totiž vzpomíná na projevy úzkosti často už v dětství, kdy mnoho z tohoto nemůžete ovlivnit a příčiny bývají spíše ve vrozené povaze, výchově, traumatech… Nezřídka se úzkost nebo dokonce i panická ataka projeví už kolem osmého roku. Mnoha lidem se také úzkost nebo panické ataky spustí po nějaké náročné životní zkoušce - po vážné nemoci, autonehodě, smrti blízkého, rozvodu nebo po vyhoření v náročném zaměstnání (typicky u zdravotníků, kteří mají nadměrný fyzický i psychický zápřah. Stejně tak se může projevit u maminky nespavého, ubrečeného a náročného miminka, z dlouhodobé frustrace a nedostatku spánku. Výše zmíněná preventivní opatření samozřejmě mohou rozvoj úzkosti zmírnit, ale jednoznačná rada, jak se úzkostné poruše vyvarovat, není. Může se projevit u kohokoliv a v jakémkoliv věku.

VIII. Závěr

Pokud se domníváte, že trpíte některou z úzkostných poruch, věřte, že už jen diagnostika úzkosti vás uklidní. Protože úzkost je sice extrémně nepříjemná, ale není život ohrožující ani neřešitelná. Určitě se tedy nebraňte a v případě pochybností vyrazte ke svému lékaři, ať víte, na čem jste.  S rozmanitými možnostmi léčby a prevence pak může každý najít přístup, který mu nejlépe vyhovuje. Je důležité hledat pomoc od odborníků a sdílet své pocity s blízkými nebo najít podporu online. Včasná intervence může zásadně změnit průběh úzkostných poruch.

IX. Zdroje

Ali, N., Muhammad, A., & Akbar, S. A. (2016). Anxiolytic-like activity of ethanol extract of Ganoderma Lucidum (Reishi) in mice. Health Sciences5(6), 57-60.

Bandelow, B., Michaelis, S., & Wedekind, D. (2017). Treatment of anxiety disorders. Dialogues in clinical neuroscience, 19(2), 93-107.

Barlow, D. H. (2004). Anxiety and its disorders: The nature and treatment of anxiety and panic. Guilford press.

Boyle, N. B., Lawton, C., & Dye, L. (2017). The effects of magnesium supplementation on subjective anxiety and stress—a systematic review. Nutrients, 9(5), 429.

Craske, M. G., Rauch, S. L., Ursano, R., Prenoveau, J., Pine, D. S., & Zinbarg, R. E. (2011). What is an anxiety disorder?. Focus, 9(3), 369-388.

Holmes, M., & Newman, M. G. (2006). Generalized anxiety disorder. Comprehensive handbook of personality and psychopathology, 101.

 

Autorka článku: Mgr. Iveta Polívková

Informace obsažené v tomto článku mají pouze informativní a vzdělávací charakter a v žádném případě nenahrazují lékařskou péči.